Propolis

Propolis je přírodní pryskyřičná látka, kterou včely medonosné používají především k ochraně a údržbě svého úlu. Někdy se označuje také jako včelí tmel, protože jej včely využívají k utěsňování drobných otvorů, prasklin a spár v úlových stěnách. Jeho barva se liší podle původu a může být žlutavá, červenohnědá až tmavě hnědá. Má charakteristickou aromatickou vůni a při nižších teplotách bývá tvrdý a křehký, zatímco v teple měkne a stává se lepkavým.

Propolis je důležitou součástí přirozené obrany včelstva. V úlu žijí tisíce jedinců v relativně uzavřeném prostoru, kde se mohou snadno šířit některé mikroorganismy. Propolis pomáhá udržovat prostředí úlu v lepším hygienickém stavu a omezuje růst některých bakterií a hub.

Na rozdíl od medu nebo včelího vosku není propolis tvořen výhradně látkami, které včely samy produkují. Jeho hlavní složkou jsou rostlinné pryskyřice, které dělnice sbírají například z pupenů, kůry a poraněných částí stromů. Častým zdrojem bývají topoly, vrby, břízy a další dřeviny, přičemž konkrétní rostliny závisí na prostředí, ve kterém včelstvo žije.

Včely pryskyřici seškrabují kusadly a přenášejí ji na zadních nohách do úlu. Sběr je náročný a může trvat poměrně dlouho. V úlu následně další dělnice pryskyřici zpracovávají a mísí ji s voskem a dalšími látkami, čímž vzniká výsledný propolis.

Včely jej používají k utěsňování spár, zpevňování některých částí pláství a povrchů úlu. Dokážou jím také obalit drobné předměty nebo zbytky uhynulých živočichů, které jsou příliš velké na to, aby je mohly z úlu odstranit. Tím omezují jejich rozklad a možné šíření nežádoucích mikroorganismů.

Přesné složení propolisu se liší podle rostlinných zdrojů, ročního období a zeměpisné oblasti. Obvykle obsahuje několik hlavních skupin látek:

Právě rozmanitost těchto složek způsobuje, že se jednotlivé druhy propolisu mohou výrazně lišit barvou, vůní i biologickými vlastnostmi.

Včelaři získávají propolis například seškrabováním z úlových stěn a rámků nebo pomocí speciálních plastových mřížek, které včely vyplňují propolisem. Nasbíraná surovina se následně čistí a může se zpracovávat do různý přípravků. Propolis se používá například ve formě tinktur, mastí, krémů, sprejů nebo přísad do kosmetických výrobků.

V tradičním léčitelství se propolis využívá zejména pro své údajné protizánětlivé a antimikrobiální účinky. Výzkum některých jeho složek přináší zajímavé výsledky, ale účinnost závisí na konkrétním přípravku a pro řadu zdravotních použití zatím nejsou dostatečné klinické důkazy. Propolis proto nelze považovat za univerzální lék ani za náhradu odborné léčby.

Při jeho používání je nutná opatrnost, protože může vyvolat alergickou reakci, zejména u osob citlivých na včelí produkty nebo některé rostlinné pryskyřice.

Propolis je tedy významným přírodním materiálem, který včelám pomáhá chránit jejich společenstvo a člověku nabízí zajímavé možnosti využití v kosmetice i dalších výrobcích. Zároveň je příkladem toho, jak včely dokážou využívat látky z okolní přírody k udržování zdravého prostředí svého úlu.